ČELECHOVICKÝ DEVON

• Pod vrcholem Velkého Kosíře, asi 1 km severozápadně od obce Čelechovice na Hané a 1, 5 km západně od obce Kaple, byly v 19. století těženy v několika malých lomech devonské vápence macošského souvrství. Horniny sedimentovaly v období středního devonu (eifel - givet). Zdejší bohatá a mimořádně zachovalá útesová fauna je blízce příbuzná s faunou nacházenou v německém pohoří Eifel a byla tak již od první poloviny 19. století předmětem studia význačných vědců mimo jiné např. Joachima Barranda. Díky tomu byly právě v Čelechovicích poprvé na Moravě prokázány horniny devonského stáří (E. Beyrich, 1844)Lokalita Čelechovice na Hané je silně proslulá právě touto historií. V roce 1844 ji navštívila významná mezinárodní skupina tehdejších badatelů (geologů a paleontologů) v čele s Joachimem Barrandem. Možná to není tak známá informace, ale i tuto moravskou lokalitu navštívil proslulý J. Barrande. V témže roce na těchto horninách poprvé prokázal německý vědec Heinrich Ernst Beyrich, který byl členem této výpravy existenci geologického stupně devon! Ano, chápete to správně, že kosmopolitní stupeň devon byl poprvé identifikován právě v Čelechovicích na Hané. V rámci výzkumů zde bylo popsáno množství nových a doposud neznámých druhů korálů, trilobitů, brachiopodů, krinoidů atd. Na fosilie jsou bohaté především tzv. červené vrstvy, které vystupují převážně v "Růžičkově lomu" a poněkud severněji ležícím lomu "Státním".

• Z jednotlivých druhů trilobitů má širší rozšíření především Scutellum flabelliferum známý z ardensko-rýnské oblasti, jižní Anglie, Svatokřížských hor v Polsku a Sovích hor jižního Uralu, Zakavkazska a snad i Afgánistánu. Vyskytuje se v širším časovém intervalu od eifelu do spodního givetu. Dechenella rittbergensis má blízké vtahy k řadě druhů z pozdně eifelských a givetských vrstev různých oblastí, takže její paleogeografické svědectví je podobné jako u Scutellum flabelliferum, Lieberman (1994) se domnívá, že zbytky druhu Dechenella rittbergensis, dosud popisované z Čelechovic, patří dvěma druhům a že kromě Dechenella rittbergensis je zde zastoupena i Dechenella setosa, známá z vrstev přibližně stejného stáří z klasické oblasti Devonu v jižní Anglii (Chercombe Bridge Quarry u Newton Abbot). Druh Dohmiella moravica (Smyčka, 1895) †, dříve uváděn jako  Longiproetus moravicus, je znám i ze Svatokřížských hor (Kielan 1954). Zcela exotickým elementem je v Čelechovicích druh Ancyropyge sola, jehož nejblíže příbuzný druh Ancyropyge manitobensis (Whiteaves, 1892) byl popsán z arktické části Kanady (srov. Ormiston 1967). V čelechovické fauně je velmi nápadná nepřítomnost fakopidních trilobitů, která je paleoekologicky podmíněna prostředím korálo-stromatoporoidových biostrom. Čelechovická trilobitová fauna s vůdčím druhem Schizoproetus celechovicensis není na Moravě vázána pouze na čelechovický devon: její chudší analogie byly zjištěny u Grygova a Přerova a vůdčí druh též v Moravském krasu (Lažánky-Zrcadla, ve spodní části macošského souvrství). Je zajímavé, že na posledně zmíněné lokalitě se vyskytl i velký cephalon phacopidního trilobita z okruhu typického podrodu Phacops, takže výskyty druhu Schizoproetus celechovicensis a phacopidních trilobitů se vzájemně nevylučovaly a nepřítomnost phacopidů u Čelechovic byla ovlivněna jinými, nám neznámými faktory.
• Doposud odsud byly prokazatelně popsány tyto druhy trilobitového společenství: Dechenella (Dechenella) rittbergensis Zimmermann, Otarion (Otarion) ceratophtalmoides (Remeš), Scutellum flabeliferum (Goldfuss)Dohmiella moravica (Smyčka, 1895), Schizoproetus celechovicensis (Smyčka) a Ancyropyge sola Chlupáč, 1992.
• Kromě trilobitové fauny byla na lokalitě Růžičkův lom v Čelechovicích zjištěna i bohatá fauna stromatopor (Stromatoporoidea) - Actinostroma clathratum Nicholson, Actinostroma squamosa Le Maitre, Trupetostroma curiosa curiosa (Bargadzky), Stromatoporella remesi Špinar, Stromatoporella kettneri Špinar, Stromatopora concentrica colliculata Nicholson
• rugózních korálů (Rugosa) - Acanthophyllum sp., Atelophyllum elongatum n. sp., Calceola sandalina (Linnaeus, 1771), Digonophyllum schulzi Wedekind, Digonophyllum latiseptatum Wedekind, Digonophyllum goldfussi Vollbr., Ptenophyllum čelechovicense n. sp., Ptenophyllum irregulare n. sp., Moravophyllum ptenophylloides n. sp., Moravophyllum tenuiseptatum n. sp., Rhopalophyllum wedekindi n. sp., Keriophyllum cf. complicatum Wedekind, Keriophyllum tabulatum (Quenst.), Trematophyllum cf. schulzi Wedekind, Trematophyllum paradoxum n. sp., Leptoinophyllum multiseptatum Wedekind, Leptoinophyllum moravicum n. sp., Leptoinophyllum smyčkai n. sp., Grypophyllum isactis (Frech), Loipophyllum perneri n. sp., Loipophyllum romeri n. sp., Schizophyllum acanthicum (Frech), Schlüteria emsti Wedekind, Phacellophyllum caespitosum (Goldf.), Spinophyllum conicum n. sp., Glossophyllum multifossulatum n. sp.,
• tabulátních deskatých korálů (Favositidae)
• mechovci (Bryozoa), ramenonožci (Brachiopoda)
• červi (Vermes)
• mlži (Bivalvia) - rody Ctenodontidae, Nuculanidae, Lunulacardiidae, Pterineidae, Posidoniidae, Modiomorphidae, Macromyidae, Conocardiidae
• lasturnatky (Ostracoda)
• ježovky (Echinoidea)
• lilijice (Crinoidea).


Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky